Vydávám se s kamarádkou na Ligu mistrů do Oulu. Letíme už 5 dnů před zápasem se zastávkou v Helsinkách, které jsme v rámci cesty navštívili. Stejně jsme museli v Helsinkách přestoupit na další letadlo směr Oulu. Posilněn troškou alkoholu mi let utíká velmi rychle. Bojím se létání, ale Norwegian budu milovat… Mají na palubě wifi 😀
V Helsinkách jsme za dvě hodiny, jedem na byt. U hlavních dveří do paneláku vyťukáváme do takové menší klávesnice kód, který nás pustí do baráku. Klávesnice ale nefunguje a my v půl jedné ráno nevíme, co dělat. Frajer, co nás ubytoval, je v Itálii a moc nám s problémem nepomohl, prý si máme zaplatit hotel, a pak nám ho proplatí… už je jedna ráno… Super 😀
Naštěstí v tu chvíli přichází ke vchodu jeden pár a my s nimi proklouzneme do domu. U vchodu do bytu najdeme pod rohožkou připravený klíč a dostáváme se do bytu. Konečně bydlíme.
V sobotu ráno hledáme zajímavá místa v Helsinkách. Je tu pár kostelů, nějaká ta historická budova, olympijský stadion, kde se psala v roce 1952 česká sportovní historie. Manželé Zátopkovi zde získali čtyři zlaté medaile, Dana jednu nejdelší hod oštěpem. Emil za svůj fenomenální výkon na dlouhých tratích tři. Mě ale nejvíc zaujala, z pozice fanouška hokeje, Hartwall arena. Hlavní hokejová aréna finské repre a domovský stánek Jokeritu Helsinky. Na ledě se v dresu Jokeritu prohánělo i několik českých hráčů. Asi nejznámější tu z Čechů je Otakar Janecký, jehož dres je zde vyvěšený u stropu areny a velice si ho tu váží. Jednu sezonu si tu odehrál i náš kapitán Kouky.
Při příjezdu do Helsinek mi problesklo hlavou, že se vlastně v Helsinkách hraje KHL, hned jsem začal pátrat po tom, jestli náhodou nebude hrát Jokerit zrovna doma. Mile mě překvapilo, že hrál. A rovnou s jedním z nejzvučnějších týmů Evropy… s SKA Petrohrad.
Nebylo co řešit a hned jsem sháněl lupen. Něco jsem na netu ,,zaklikal‘‘ a za 70 éček jsem měl lupen v mailu. Později jsem zjistil, že jsem si koupil nějaký lepší lístek. Od ,,normálních“ fanoušků jsme byli odděleni ve vestibulu areny dveřmi.
Jelikož Petrohrad není od Helsinek moc daleko (cca 350 km), přijela i poměrně velká skupina fanoušků z Petrohradu. Dala se tedy čekat bouřlivá kulisa. Bohužel už po půl minutě zápasu dal Petrohrad gól. V páté minutě druhého a bylo prakticky po zápase. Až za stavu 0:3 bylo v aréně trochu veselo, to když domácí borec sundal rukavice a položil hráče Petrohradu na lopatky. Dostal za to 5 min plus do konce a v následné přesilovce odskočil Petrohrad na 0:5. Potom přišly dva zásahy na straně Jokeritu a zápas nakonec skončil 2:6.
V aréně, která má kapacitu 13 349 lidí (taková menší O2 aréna), bylo na zápase 11 067 diváků, z toho cca 500 fans z Ruska.
Co mě překvapilo, že sektor hostí byl v druhém patře areny, takže dole u ledu moc slyšet nebyl. Představa, že by to tak bylo i v O2 aréně, mě trochu děsí. Co se týče hry samotné, tak jsem byl spokojený. Rychlý hokej, zároveň i velmi technický. Sledovat na vlastní oči na ledě např. Pavla Dacjuka se jen tak někomu nepoštěstí. I tohle za ty prachy stálo. Domácí měli v sektoru pár vlajek a fandili jen nárazově, občas se přidala celá aréna s tleskátkama, které známe i od nás, jsou prostě všude.
Co se týče občerstvení, tak bych ho přirovnal k O2 aréně. Pizzy, kuřecí nugety, hot dogy, sandwiche a pak samozřejmě ryby. K pití od tvrdého alkoholu (byl jsem v lepším sektoru) po pivo a samozřejmě nealko. Jídlo vyšlo cenově od 5 eur výš a třetinka piva Karjala 6 éček.
Kdybych to měl celé nějak zhodnotit, tak aréna by dostala 10 bodů z 10, občerstvení 9 z 10, hra 10 z 10 fakt nepřeháním… byla to super podívaná. A supportu bych dal tak 6/10, ten mě trochu zklamal. I když to asi bylo zapříčiněno výsledkem. Jedno ale vím určitě, když jede v Hradci kotel na 100% a gaučáky strhne, tak v tomto porovnání nemáme konkurenci! Po zápase byl v okolí arény klid a většina lidí šla na vlakovou zastávku, která byla nedaleko.
V neděli jsme ještě prošli znova Helsinky a navštívili pevnost Suomenlinnu, je to námořní obranná pevnost, rozkládající se na osmi dodnes obydlených ostrovech před vjezdem do přístavu finského hlavního města Helsinky a má současně i statut předměstí Helsinek
V pondělí ráno jsme se přemístili na hlavní místo našeho tripu, Oulu. Hodinka letu z Helsinek.
V pondělí po příletu jsme šli na menší procházku městem, jelikož pršelo, tak jsme toho moc neviděli, zjistili jsme, kde je aréna, v kolik mají hokejky druhý den rozbruslení, zašli jsem do místní palačinkárny, kterou nám doporučil jediný český hráč, co hraje v současnosti za Oulu… díky Radku J a šli jsme se ubytovat.
V úterý co už byl konečně den zápasu, jsme dopoledne zašli na již zmíněné rozbruslení a u areny jsme se potkali s dalšími výjezdníky, kteří přijeli Hradec podpořit. Poté dorazila další skupinka tří fanoušků, kteří jeli z Hradce do Oulu autem!!! Klobouk dolů.
Po rozbruslení jsme šli ještě na menší poznávačku města a navštívili jsme Nalikari beach. V létě hojně navštěvovanou turisty a místními lidmi na koupání. Jelikož nebylo úplně teplo, zalezli jsme do restaurace hned u pláže. K našemu překvapení jsme tam potkali další skupinku tři fanoušků, což už ale byl konečný počet Hradečáků v Oulu. Za Hradcem nás tedy přijelo 10 fanoušků. S touto tříčlennou skupinou jsme vydrželi až do samotného zápasu.
V centru jsme si oblíbili jeden bar a tam jsme zůstali až do zápasu a i po zápase.
Lístky na zápas nám zajistil klub, za což klubu moc děkuji. Abych se přiznal tak ani pořádně nevím, kolik by jinak vstupenka stála, myslím, že někdo říkal cca 25 euro.
Vcházíme na stadion, který bych zevnitř přirovnal k Olomouci nebo Chomutovu. Kapacita místní arény je 6 614. Návštěvnost byla 3 283 diváků z toho nás 10 Hradečáků J
Byli jsme plní očekávání jak si Hradec povede ve velmi ,,oslabené“ sestavě. Doma zůstal např. Koukal, Graňák, Cibulskis, Vincour, Maxwell, a už v sestavě nebyl ani Smoleňák.
Musím říct a shodli jsme se na tom všichni, že výkon hráčů nebyl vůbec špatný. Mladíci co dostali šanci, se ji snažili maximálně využít, což je moc dobře. Hrál se velmi vyrovnaný hokej (střely na branku 25:23). Ve kterém se Hradec dostal do vedení díky gólu Rákose, domácí pak otočili skóre ve svůj prospěch, načež Paulovič ještě vyrovnal na 2:2, poslední slovo měli bohužel domácí a vyhráli 3:2
Snažili jsem se fandit celý zápas a dle ohlasů z domova, jsme byli slyšet. Před druhou třetinou se k nám přidala skupinka asi 8 studentů z Čech, kteří jsou v Oulu na erasmu. Fandili s námi po celý zbytek zápasu za což jim patří taky velké díky.
No a fandění fanoušků Oulu? Atmosféra na stadionu byla chladná až hrobově tichá. V rohu stadionu byl sektor pro domácí kotel, kde celou dobu jel buben s chorálem. Chorál se nazýval „nekončící mumlání“ ,nikdy nepřešel k nějaké větší intenzitě a bez povšimnutí prošel celým utkáním.. Diváci byli chladní ale přátelští.
V aréně se za 2,50 dal koupit hotdog, za 3 eura nějaká plněná kapsa… a pak ještě nějaká další jídla od 5 euro výš (bohužel finsky neumím, tak nevím co ty názvy znamenaly 😀 ). Karjala měla v aréně vlastní stánek s pivem, za 7 euro čtvrtinka, moje záchrana byla, že se dalo platit v celé aréně kartou, jinak bych byl v pytli. Trochu mě překvapil zákaz vnášení piva do hlediště, jídlo a nealko nebyl problém, ale s pivem problém byl, přeci jen jsme to zkusili a 2 ze 3 lidí prošli 😀
Kdybych to měl celé zhodnotit jako návštěvu Hartwall areny, hodnocení by vypadalo asi takto: Aréna by dostala 7 bodů z 10, občerstvení 7 z 10 , hra 7 z 10 a supportu bych dal tak 5/10 ten mě i tady od domácích trochu zklamal.
Po zápase jsme zašli do námi oblíbené hospody z odpoledne a opouštěli jsme ji kolem půl druhé ráno. Ráno potom v sedm hodin vstávačka a cesta zpět do Hradce. Domů jsem se dostal před půlnocí s pocitem super užitých pěti dnů v zemi tisíce jezer.
Na závěr mi prosím dovolte jedno poděkování a to poděkování patří Kátě, mé parťačce na cestě, bez ní bych byl ve Finsku ztracenej 😀 a tolik bych si to neužil J
takže ještě jednou díky, že jsi jela se mnou 😉
a ve fotogaleriích najdete i něco málo fotek z cesty – https://fanclubhchk2007.cz/fotogalerie/
Freedom
Fans Všestary
