Jan Hlavsa (hlawoun) – další ze zakladatelů FANCLUB HCHK 2007 z.s. Dlouholetý fanoušek, dřívější amatérský fotograf a jeden z prvních, co vzal do ruky megafon a hecoval „oblouk“. Dnes je „hlawoun“ čerstvým otcem a hokej tedy odsunul na druhou, třetí kolej. Přesto když přijde na zimák, mnoho lidí časem zjistí, že na zápas skutečně dorazil, i když nevědí, o koho jde. 🙂
Honzo, četl jsi předešlé rozhovory s kolegy zakladateli? Pokud ano, chtěl bys k nim případně něco doplnit, upřesnit?
Ano, četl. Ne, děkuji 🙂
Kdo Tebe přivedl na hokej?
První záblesk je s dědou a strýcem. Nevím kolik mi bylo. Tehdy jsem ještě bydlel v revíru a do Hradce jezdil jednou za čas na návštěvy. Pamatuji si, že se fandilo třískáním lavic o opěradla. To mě bavilo 😀
Pak další „poprvé“ bylo už na gymplu někdy kolem roku 2003-2004, kdy jsem se přestěhoval do Hradce.
Když jsi přišel na zimák poprvé jako fanoušek, měl jsi z něčeho strach?
Ze starejch navátejch fotrů, co furt jen nadávali a slibovali všem smrt 🙂
Ale teď vážně. Začal jsem chodit do oblouku na sezení. Tuším sektor K. Furt jsem ale pošilhával po oblouku na stání, kde se scházel hlouček stojících, fandících.
Po pár zápasech jsem stál v oblouku stranou, pak blíže a blíže a najednou jsem všechny znal jménem a hulákal tam s nimi. Nutno dodat, že jsem měl ze začátku z ostatních respekt.
Jak si pamatuješ Ty, začátky Fanclubuhchk2007??
Ani nevím, od koho jsem se to dozvěděl jako první. Ale pamatuji si, že asi dva měsíce před založením, jsem se rozhodl poprvé vstoupit do FC a tak jsem podal fiktivní žádost a dal prachy předchozímu FC. Asi jsem byl poslední vůl, co zaplatil :D. S novým FC to šlo velmi rychle a to nadšení a nasazení všech zúčastněných bylo neuvěřitelné J První dva roky byly jako nikdy nekončící párty.
Kdy se v tobě probudil ten chtíč dělat fanklub? Někam ho směřovat a organizovat ostatní fanoušky??
Asi v době, kdy bylo v kotli pomyslné vakuum a řvalo se tehdy to, co zrovna někdo zvolal z davu. Nikdy jsem nebyl přes organizace výjezdů nebo meeting s vedením. To mi kazilo iluzi o tom nekončícím večírku. Ale snažit se rozpumpovat lidi na výjezdu nebo doma v kotli k fandění až demenci, to mě bralo a bere mě to stále!
Měl jsi nějakou vizi, cíl či sen kam fanklub dotáhnout??
Mám. A nemusí se to přímo týkat FC, ale když se na tom budou podílet velkou měrou, bude to bonus navíc. Mám sen o velkém hroznu lidí ve středu kotle, který bude fungovat na každém zápase a bude strhávat lidi kolem sebe až k fanatickému fandění. Mluvím o 80-120 jedincích. Po tom jsem vždy toužil. Ať už za první ligy, tak i teď! Pak už je jedno, zda je na zápase 4tis nebo 7tis. Ten střed to podrží a rozjede!
Když jsme začínali s fanděním, přístup fanoušků byl úplně jiný. Jak bys popsal ten vývoj fanouškovství z tvého pohledu?
Hokej je jen záminka. Hlavně musí být večírek! A to doslova! Vždy jsem to bral tak, že ať dopadne výsledek jakkoliv, musím si to v kotli užít. To se mnohým může blbě chápat, ale je to tak. Z minulosti výjezdy do HavloBrodu, Šumperka, Prostějova, Jihlavy a pak samozřejmě Vrchlabí. Výsledky jednotlivých zápasů se zapomenou, ale ta show při cestě tam, vzrušení před zápasem, hrdost, že jsme se sešli v sektoru hostí ve větším počtu než domácí v jejich kotli a pak samotné fandění, to se nezapomene. Každý si vzpomene na nějaký pocit, chvilku, okamžik, ke kterému se stále rád vrací. To mě naplňovalo. Nemyslím si, že přístup byl jiný, ale musíme si zvyknout na nové role. Za první ligy nás chodilo do kotle desítky. Dnes stovky. Tehdy jsme se všichni znali a věděli, co od koho očekávat. Dnes na každým zápase kolem sebe vídám nové a nové lidi. Jediné, co se změnilo, jsou počty. A proto musela být upravena strategie a způsob organizace fandění. Po staru by to bylo neudržitelné.
Vyvíjí se podle Tebe správným směrem?
Ano. Pokrok nezastavíš. Můžeme sice na děcka řvát, ať si nehrají s mobily a fandí, vyhazovat nefandící ze středu kotle a myslet si cosi o prdeli, když ti DIVÁK uprostřed kotle řekne, že si koupil na stání a může tedy stát, kde chce. Dokud ale v nich neprobudíme tu vášeň, hrdost ale i kus exhibicionismu, moc se nezmění. A to platilo před deseti lety a platí to i dnes. Tehdy tu vášeň mělo 40 lidí z 60 v kotli. Dnes je to 200-300 z 1500? Krapet se nám to naředilo. Chce to čas, hodně moc energie a hlavně následování hodné lídry, jako je Birkow a Bilboo. Děcka musím mít touhy, chtít být jako ti kluci z fotek v novinách! Kotel musí být jeden velký večírek a myslím, že Birkow nám každým zápasem ukazuje, že večírek nemusí být jen za příznivého stavu na kostce.
S fanklubem se zažije spoustu legrace, radosti, smutku i starostí. Co byla pro tebe největší legrace? Radost? Smutek? Starost? V téhle bandě….
Největší legrace byly první dva roky. Tehdy jsem v jedné sezóně odjezdil tuším 17 výjezdů. To si dnes už ani neumím představit! Ale abych to shrnul:
Nej legrace: výjezd do Prostějova novým busem. Ty krááávo, to byl výjezd! Legendární!
Radost: Postup do semifinále první ligy!
Smutek: Chrudim
Starost: Jak dostat našitýho Birkowa na zimák v HavlBrodu 😀
Ty ses ve fanklubu také zapsal jako člověk, kterého jsme našli v mechu a kapradí a občas jsi měl i mluvícího pana „hlavu“. Chceš nám obě situace nějakým způsobem popsat? 😀
Děkuji za tuto otázku 😀
Dá se říci, že za vše může rum. Zprvu ho mnoho lidí v buse nepilo, ale po pár výjezdech bylo v buse více rumu jak piva. Z mechu a kapradí říkáš? Bylo, nebylo, ale spíše bylo. Výjezd do Šumperka a s tím spojené focení na benzině kdesi v horách. Tehdy frčela prdelománie. Škoda, že se to vytratilo, snad to zase přijde do módy 😀 Zkrátka nějakým nedopatřením jsem se ocitl polonahý kdesi v kapradinách odkud jsem se nemohl dostat 🙂
Mluvící pan hlava je ve skutečnosti můj tiskový mluvčí, který mě doprovázel takřka na každým kroku 🙂 Mám takové tušení, že se na ČF letos opět objeví a promluví k masám!
Byly doby, kdy ses věnoval choreu, nápisům, občas nějaké malůvce. Jak na ty doby vzpomínáš? Lituješ někdy času stráveného na těhle věcech?
Vzpomínám na to hezky a nikdy bych ten čas nevrátil. To bylo právě to krásné období, kdy ten čas byl, a hlavně byla strašně chuť dělat cokoliv i mimo zápasy. Na druhou stranu, když teď vidím na jaké úrovni je choreo, tak si připadám jako patlal. Tehdy jsem kreslil za pomoci tygřice jednoho vrchlabského hráče v trochu kontroverzní podobě. Bylo moc fajn ho pak vidět v našem týmu 🙂
Co tvoje dojmy z nechvalně proslulé Chrudimi??
Na hovno! Tehdy jsme to s Birkowem už celkem solidně dokázali rozpumpovat a děsně jsme se těšili, že na výjezdu bude tolik lidí a vytvoříme do té doby nevídaný kotel venku. Nevídané to bylo, to beze sporu!
A co derby v „krakonošově“…. nějaká speciální vzpomínka??
Ano. To byly první výjezdy, kde jsem si stoupl, před tolik lidí s megafonem. Více jak doma v kotli. Silný zážitek.
A samozřejmě trhání transparentu v jejich kotli 🙂
To byla pro ně tehdy největší potupa! Tehdy jsem jí poprvé koupil na venkovním zimáku od domorodce při ústupu z jejich kotle. Ale nic dramatického.
Pak se šlo do „protestu“…. pamatuješ si něco konkrétního z přípravy?
Tehdy jsem pořizoval video a domlouval se s ostatními, jak to bude uvnitř zimáku probíhat. Venku jsem byl jen účastník. Nic extra.
Jak ho vnímáš takhle s odstupem?
Jako akt zklamaných fanoušků, kteří chtěli změnu, ale nevěděli vlastně jakou. Rozhodně to nebylo o Višňákovi, ač pokřik Višňák ven doslova zlidověl.
Měl jsi pocit, že opouštíš klub když se mu nedaří? Respektive jako „zrádce“?
Ne, to jsem neměl. Ale pocit to byl divný. Právě asi proto, že jsem ani pořádně nevěděl, zda a co to vyvolá.
Co příchod MTF? Bral Tě hned od začátku, nebo sis hledal cestu jako my všichni?
Já mám to štěstí, že to co se děje na ledě, nebo kdo po něm jezdí, je až druhotný zájem. Samozřejmě góly a pěkné akce jsou super. Ale hlavně musí být večírek! Byla tu nová šance, šance vybudovat nový kotel a celkově restartovat to fanouškovské prostředí a začít od znova. A myslím, že se to povedlo. Celkově jsem na lidi v Hradci pyšný, že dokážeme skvěle zafandit a přitom nejsme balíci, kteří při prvním neúspěchu zahází led bordelem a pískají na své hráče.
Jak bys zhodnotil těch 10 let fanklubu??
Kolikrát už jsem napsal v tomto rozhovoru večírek? 😀
Zkusím to popsat takto: Nadšení – euforie – horké hlavy – vystřízlivění – druhý dech – zklamání – vítr z plachet – hledání směru – ELH – restart – lidi na svém místě – nejde to zastavit!
Co bys popřál fanklubu do dalších let jeho fungování?
Titul – to by byl večírek! 😀
Stabilní základnu okolo sta členů
Větší zájem fandů na pomocných pracích při choreu
Více fanatiků v kotli
Udržet Birkowa na stupínku ještě nějaký ten rok a vychovat plnohodnotného nástupce.
To samé platí pro Bilba a jeho partu na chorea.
Nenechat si ukrást vlajku.
Dokážeš si představit, že by ses někdy vrátil zpět do představenstva fanklubu?
Ano. Plánuji to v sezóně 2024/2025. Tou dobou už budu bohatý a slavný a přinesu do fanclubu životní moudrost a rozvahu. Oni to ty jitrnice totiž potřebují 😀
Díky za rozhovor, Bilboo
