REPORTYVÝJEZDY

Report Graz

Je několik Hradců, ale Královský jen jeden!

A je to tady, je 8.10.2019! Ti, kteří již absolvovali pár výjezdů za hranice naší vlasti a všedních dnů, se určitě nemohli dočkat. Přišlo to, na co jsme se těšili. Velký vlakový výjezd směr Graz!!! Předem upozorňuji, že vše níže uvedené jsou jen moje zážitky a vzpomínky, že chvílí před cílem jsem si klimbla (den byl a bude dlouhý), abych nabrala sil na fandění, a proto, pokud se v té době stalo něco, co zde mělo být zaznamenáno a není, tak se omlouvám a slibuji, že příště budu bdělejší 🙂 A nebo raději ne, a to s heslem Co se umíchalo ve vlaku, mělo by se tam i vypít 🙂 A jdeme na to:

Místo srazu Hlavní nádraží v Hradci Králové. Stačí jedno mrknutí a je mi jasné, že mnozí se nespoléhají jen na občerstvení zajištěné ve vlaku, stejně jako naše skupinka. Jasně, co je doma, to se počítá, ať nejsou pauzy jak v pití, tak v jídle. A už dlouho se proslýchá, že vagón č. 4 bude lahůdka. Tak uvidíme, co nás čeká.

Trochu zmatku a nervozity při čekání a pak hurá na odbavení. Dostáváme vstupenku na zimák v Grazu a výjezdní šálu. Pán ze security chvíli nechápe, že mám dva lístky do vlaku a jsem sama, ale pak pochopí a BINGO vzpomene si, že se našli dva blázni, co vyjeli na kole. A vrátit se už chtějí vlakem. Klaplo to, hledáme si kupé. Vše obsazeno, naše skupinka čítá cca 12 hlav, tak kam s nimi? Hurá, díky lidičkám, co přišli dříve (tímto jim děkujeme, oni už vědí), máme dvě krásná kupátka hned u východu, tedy průchodu do vagónu č. 5 – a to se nám líbí, bude družba. Naši pozici jsme ocenili i při roznášení občerstvení, kdy cateringový vůz je hned u toho našeho, takže všichni museli s občerstvením do dalších vagónů projít kolem nás – a ti, co kolem nás prošli, vědí, o čem mluvím – mýtné a průchod zepředu nebo zezadu 🙂

 

Tak, zapózovat novinářům a fotografům, zaskandovat a jedeme! Cesta příjemně ubíhá, bavíme se se starými kamarády, poznáváme nové jak z řad fans, tak i z řad pořádkové služby. Kluci jsou milí, ale profesionálové, takže vidíme, že jsme v dobrých rukou. Je veselo, procházíme vlakem, hledáme známé tváře, hulákáme z oken hokejové pokřiky, máváme (šály máme fungl nové, tak hlavně, ať neuletí), při zastávkách se opět fandí a nálada je veselá.

 

Graz! Vystupovat! A jsme tady. Dáváme to velmi hlasitě najevo. Jsme posíleni o dva další hlasy našich kolařů, kteří si kola nechávají ve vlaku i přes veškeré vtipné poznámky typu: Opravdu se vracíte vlakem? Ale tady už není místo! A my s vámi nepočítali…..atd. Takže přičísnout drdol, obléknout dres (nový, čerstvě vydražený, hlavně ho neztratit a neumazat) a jdeme se občerstvit a připravit na večerní představení. Tedy pro obyvatele Grazu to určitě je velké divadlo, před naším příjezdem šlo jedním dechem, že Hradečtí fanoušci vezmou Graz útokem, jako mravenci cukr. Je 18.00 a my se šikujeme do průvodu. Nechybí transparent, vlajky, ať vědí, odkud jsme a už to jede, spíkr, bubeníci a naše hlasy začínají rozrážet ticho ulice a celé části města kolem zimního stadionu. Místní publikum neošidíme ani o „Hradečáky“ v sedě. Místní policie pouze sympaticky přihlíží. Docházíme na zimák, který je od nádraží v příjemné pěší vzdálenosti a procházíme místní kontrolou. Každý dostane razítko na ruku (pamatujete na razítka z diskoték?) a už jsme na stadionu.

 

Nejdříve pro pivo, aha, vratné kelímky, tak jo. A vyhlášený řízek v housce……mají? Mají! Takže na něj přijde řada o pauze. Teď honem do kotle, ruce nahoru a jdeme odpočítávat a náš pokřik se nese nad ledem. Naši kluci se tu musí cítit jako doma. Fans soupeře nevědí, zda mají sledovat dění na ledě, nebo u nás v kotli. Občas je u nás v hledišti živěji než u hokejistů. Tak jo, dáváme choreo, díky všem klukům (pokud mezi nimi byla i nějaká dáma, tak to se ke mně nedoneslo, takže se omlouvám), kdo ho dělali, je to fajn a udělá to perfektní dojem. A teď náš další úspěšný kousek – rozdělit kotel na dvě půlky a překřikovačka „Hradec Králové, Hradec Králové“ to už se baví celý zimák a domácí si nás natáčejí na mobily, jen zavřít u toho údivu pusu vážení, ať se nenastydnete. A pak jdou na řadu naše oblíbené pláštěnky. Takže červená, žlutá, bílá a kotel rozkvetl a proměnil se do barev našeho Hrádečku. Výborně. I tady poděkovat všem, kdo to zařídili, dovlekli do vlaku, od vlaku (všimli jste si dvou nákupních vozíků? To nebyl nákup z Lidlu). Další náš trumf je svléknutí, zmuchlání a vyhození pláštěnek do vzduchu v rytmu chorálu, takže fanoušci soupeře v transu tleskají spíš tomu, co se děje v hledišti, než na ledě. Vyhráváme, i když ke konci nás Mazi nenechal na pochybách, že je mistr napětí. Děkovačka, někteří místní zůstávají a užívají si to s námi. A na konec „Pojďte mezi nás, pojďte mezi nás, Hradečáci pojďte mezi nás“………přišli, takže následují naši tradiční „Šálálálallááá, Hradečáci“ vsedě s výskokem do stoje. HOŠI, DĚKUJEM!!! A my už vyrážíme zpět na nádraží, do vlaku a směr Hradec. Zpáteční cesta je mírně klidnější, i když někteří vydrží a juchají i nazpátek. A tak se střídá kupé mrtvolek a kupé živáčků. Ti tři kluci hokejky, co procházejí vlakem, se musejí usmívat. Jo, hokej, to je náročná hra. Pro obě strany. Ale hlavní je, že hokej sbližuje 🙂

Tak a jsme doma v Hradci Králové, přesně podle jízdního řádu.

Pobereme své věci a vyrážíme do všedního dne. Před nádražím nás zdraví cizí lidé a ptají se, jak jsme dopadli. Vlakový výjezd se zatím stal fenoménem. Sociální sítě mají velkou moc. Navíc jsme podle hokejových rekvizit, a pomačkaných nejen tváří, dost rozpoznatelní. Byla to paráda, výjezd jsme si užili, naštěstí bez nějakých zásadních karambolů, získali jsme nové kamarády, někteří i nové tričko (moc děkuji), a my, co spolu jezdíme již od Davosu, jsme zavzpomínali a utvrdili se v tom, že jsme skvělá parta a máme v ní své jistoty (šneky, řízky, mandlovice, buchty, Jégr, Republica) a taky, že se těšíme na další výjezdy.

Nakonec se sluší poděkovat všem a za všechno, kdo se na tomto nevšedním zážitku podíleli. Za výbornou organizaci výjezdu samotného, který byl premiérou a nikdo z nás fans vlastně nevěděl, jak to všechno bude. Dále za přípravu občerstvení a vám, kdo jste ho roznášeli za to, že jste s námi měli trpělivost a chovali se mile a příjemně i přes naše „chytré“ řeči.

Takže opravdu děkujeme a snad zase brzy bude nějaké příště 🙂

Dne 16.10.2019 zapsala Myšulka

Související články

Close
Close