V rámci druhého kola extraligy ledního hokeje nás čekal výjezd na Moravu konkrétně do Olomouce.
Bohužel se nám nedaří naplnit druhý autobus a vyrážíme tedy jedním. Kromě autobusu však vyrážejí i nějaké automobilové posádky. U autobusu se scházíme okolo druhé hodiny. Po naložení všech věcí zhruba ve čtvrt na tři opouštíme areál zimního stadionu v Hradci Králové a vyrážíme směr Olomoucká Plech aréna.
Cesta je relativně klidná. Popíjí se, pojídají se řízečky a u toho běží film Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Cestou byla pouze jedna zastávka. Většina si na ní doplnila zásoby pití, ale také třeba jídla. Zhruba po patnácti minutách opět pokračujeme v cestě. Na olomoucký zimák přijíždíme zhruba s třiceti minutovou rezervou. Společně se přesouváme před vchod, kde na nás již čekají Hradečáci, co se vydali po vlastní ose. Kupujeme lístky a vcházíme dovnitř. Hned u vchodu nám jsou místní securitkou zabaveny kukly. Kukly se nám později opět vracejí za což patří dík skupině Fans HK Union.
V sektoru se nás nakonec schází zhruba sto hlav. Před utkáním probíhá čestné buly, které vhazuje nevidomý chlapec fandící místní Moře. Poté již začíná samotné utkání. My rozjíždíme první chorály ale hned je nám jasné že to dnes nebude vůbec ono. Jsme roztaháni téměř po celém sektoru pro hosty. I přes to že speakr ne jedenkrát řekl aby se šlo k sobě situace se příliš nemění. Podle toho také vypadal support nejen v první třetině ale během celého utkání. Až na pár výjimek je od nás vidět na naše poměry podprůměrný support.
Domácí kotel je relativně zaplněný a povzbuzuje své hráče během celého utkání. Do supportu se zřídka zapojují i sedící fanoušci. V jejich kotli můžeme vidět optickou prezentaci v podobě nápisu ,, zase ty rodiny s dětmi? Už je to trapné‘‘
Po skončení zápasu probíhá děkovačka s hráči. Poté se již shromažďujeme před plech arénou a společně jdeme zpět k autobusu. Nasedáme a vydáváme se směr Hradec. Na kraj Olomouce s námi jede i policejní doprovod. Po odpojení Policie však nejedeme vůbec daleko. Asi 40km od Olomouce zastavujeme na kraji vozovky. Asi po patnácti minutách zjišťujeme, že odešel jeden válec a dále to nepůjde řidiči se to však podařilo nakopnout a odvézt nás na nejbližší benzínovou stanici nedaleko Moravské Třebové. Na benzínce dochází k občerstvení. Objednány byly párky v rohlíku hranolky ale i polévky. Poté co se všichni najedli, jedeme dál. Bohužel to netrvá dlouho a opět stavíme na kraji silnice. Řidič i přes všechnu snahu musí prohlásit ,že to dál nepůjde. Znovu to však nastartoval a dovezl nás na další benzínovou stanici kousek od Svitav. Tam se dozvídáme se že náhradní bus pro nás přijede nejdříve za hodinu. Další zlá správa přišla se zjištěním, že benzínka za čtvrt hodiny zavírá. Nakoupili jsme si tedy bagety, piva a čekali. Každý čekání strávil jinak. Někteří čekali v porouchaném autobuse, někteří naopak venku. Někteří spali a další se bavili svízelnou situací. Jednomu účastníkovi se dokonce podařilo usnout v prostoru pro zavazadla. Zhruba po hodině přijelo odtahové auto pro porouchaný autobus. Nový autobus však stále nikde. Většina lidí koukala na zapřahování autobusu za odtahovou službu. Našli se však i tací, kteří měli takový hlad, až to vedlo ke kanibalským sklonům. Zhruba po dalších deseti minutách pro nás přijíždí náhradní autobus a my šťastni odjíždíme do Hradce. Tam přijíždíme půl hodiny po půlnoci a všichni se vydáváme do svých domovů.
